VÝKLADOVÉ STANOVISKO K ZÁKAZU OMEZENÍ SPORTOVNÍ ČINNOSTI

Lis 19, 2020 | COVID, Pro kluby

VÝKLADOVÉ STANOVISKO K ZÁKAZU OMEZENÍ SPORTOVNÍ ČINNOSTI

Článek byl aktualizován dne 1. 3. 2021

OMEZENÍ PLATNÁ OD 1.3. 00:00 HOD

Usnesení vlády ČR č. 216 o přijetí krizového opatření zakazuje volný pohyb osob za hranice okresu bydliště na území celé České republiky. Z hlediska sportu je v době od 05:00 hod. do 20:59 hod důležitá výjimka cest za účelem pobytu v přírodě nebo parcích a sportování na venkovních sportovištích, a to za podmínky společné přítomnosti pouze členů jedné domácnosti a na území obce, ve které má osoba trvalý pobyt nebo bydliště.

V usnesení vlády č. 217, které zakazuje poskytování služeb v provozovnách a určité typy akcí, je zakázán provoz a používání sportovišť ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení) a vnitřních prostor venkovních sportovišť, tanečních studií, posiloven a fitness center. Výjimku mají osoby v rámci výkonu zaměstnání, výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti jako přípravu pro sportovní akce konané v rámci povolených soutěží organizovaných sportovními svazy.

Nově platí mimořádné opatření MZDR 15757/2020-45, které nařizuje plošnou povinnost nosit respirátor či zdravotnickou masku ve vnitřních prostorách, na všech veřejně přístupných místech v zastavěném území obce a i mimo obec, kde dochází na stejném místě a ve stejný čas k přítomnosti alespoň 2 osob vzdálených od sebe méně než 2 metry. Sportovci a cvičící osoby mají výjimku z nošení roušek v době tréninku, cvičení, zápasu, soutěže apod. ve venkovních prostorech. Další výjimky s různými podrobnějšími podmínkami pak platí pro přípravu pro sportovní akce konané v rámci povolených soutěží organizovaných sportovními svazy.

OMEZENÍ PLATNÁ OD 30.1. 00:00 HOD

Omezení zůstávají prakticky ve stejném režimu jako v předchozím období, zákaz volného pohybu osob se řídí usnesením vlády č. 79. Novinkou pro sportovní prostředí je bod IV.2, který nařizuje omezit na nezbytně nutnou míru kontakty s jinými osobami než se členy domácnosti. Zákaz poskytování služeb v provozovnách a určité typy akcí řeší usnesení vlády č. 78 pro sport beze změn. Stejně tak nadále beze změn platí mimořádné opatření MZDR o ochraně dýchacích cest.

OMEZENÍ PLATNÁ OD 27.12. 00:00 HOD

Usnesení vlády ČR č. 1375 o přijetí krizového opatření zakazuje zakazuje volný pohyb osob na území celé České republiky. Z hlediska sportu je důležitá výjimka pro dobu pobytu v přírodě nebo parcích a sportování na venkovních sportovištích – platí omezení nejvýše v počtu dvou osob, s výjimkou členů domácnosti.

V usnesení vlády č. 1376, které zakazuje poskytování služeb v provozovnách a určité typy akcí, je zakázán provoz a používání sportovišť ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení) a vnitřních prostor venkovních sportovišť, tanečních studií, posiloven a fitness center. Výjimku mají  osoby v rámci výkonu zaměstnání, výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti jako přípravu pro sportovní akce konané v rámci soutěží organizovaných sportovními svazy.

Nadále platí mimořádné opatření MZDR 15757/2020-43, které již od 8.12.2020 nařizuje plošnou povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorách. Sportovci a cvičící osoby mají výjimky z nošení roušek v době tréninku, cvičení, zápasu, soutěže apod. ve venkovních prostorech. Pokud mají všichni členové týmu negativní test (antigenní / PCR test), který není starší 48 hodin, nebo pokud trénink probíhá v rozsahu alespoň dvakrát týdně, test musí být v intervalu nejdéle jednou za 5 dní; nemusí mít roušky ani ve vnitřních prostorech v době přípravy na svazové soutěže.

Výklad podmínek uvádí vládní COVID Portál: https://covid.gov.cz/situace/volny-cas/dalsi-sporty

Závěry výkladového stanoviska ČUS JUDr. Daniela Viduny, LL.M. v návaznosti na Usnesení vlády č. 1375 a 1376 a Mimořádné opatření MZDR jsou následující:

  1. Profesionální sportovci mohou vykonávat svou činnost na vnitřních i venkovních sportovištích v rámci přípravy na sportovní soutěže organizované národními sportovními svazy nebo na akce povolené Ministerstvem zdravotnictví.
  2. Samotné konání sportovních soutěží a sportovních utkání podléhá povolení ze strany Ministerstva zdravotnictví, které stanovuje hygienicko-epidemiologické podmínky pro jejich konání. O povolení se doporučuje žádat prostřednictvím Národní sportovní agentury.
  3. Profesionálním sportovcem je každý, pro koho je sportovní činnost výdělečnou činností na základě smluvního vztahu (pracovněprávní i OSVČ).
  4. Amatérští sportovci (organizovaní i neorganizovaní) mohou nadále sportovat pouze v parcích, přírodě a na venkovních sportovištích, a to maximálně v počtu 2 osob s výjimkou členů domácnosti.
  5. Bazény jsou pro veškerý sport zcela uzavřeny.

Článek byl aktualizován 10. prosince 2020

Usnesení vlády ČR č. 1290 o přijetí krizového opatření zakazuje od 9.12.2020 hromadné akce a upravuje provoz sportovišť nadále ve stejném znění, jako usnesení 1262 platné od 3.12.2020 (viz níže).

Ministerstvo zdravotnictví vydalo mimořádné opatření MZDR 15757/2020-43, kde od 8.12.2020 nadále platí plošná povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorách, MHD, na zastávkách a na všech ostatních veřejně přístupných místech v zastavěném území obce, kde dochází na stejném místě a ve stejný čas k přítomnosti alespoň 2 osob vzdálených od sebe méně než 2 metry. Sportovci a cvičící osoby mají následující výjimky:

  • v době tréninku, cvičení, zápasu, soutěže apod. ve venkovních prostorech,
  • ve vnitřních prostorech v době přípravy na svazové soutěže, pokud mají všichni členové týmu negativní test (antigenní / PCR test), který:
    • není starší 48 hodin
    • pokud trénink probíhá v rozsahu alespoň dvakrát týdně, test musí být v intervalu nejdéle jednou za 5 dní,
  • profesionální sportovci na vnitřních sportovištích,
  • osoby v prostorech vnitřních umělých koupališť.

Výkladové stanovisko Národní sportovní agentury k nošení roušek od 8.12.2020 naleznete ZDE a k omezení vnitřních sportovišť ZDE.

Článek byl aktualizován 1. prosince 2020

v návaznosti na Usnesení vlády ze dne 30. 11. 1262 (dále jen „Usnesení“) a Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 30. 11. 2020, č. j. MZDR 15757/2020-42/MIN/KAN (dále jen „Mimořádné opatření“) sdělujeme:

Výkladového stanovisko JUDr. Daniela Viduny, LL.M. 

ve vztahu k činnostem České unie sportu, z. s.

Na základě obou dokumentů jsou s účinností od 03. 12. 2020 00:00 hod. do dne 12. 12. 2020 do 23:59 hod. stanoveny níže uvedené zákazy a omezení, a to jednak v souvislosti s provozem sportovišť (Usnesení) a současně v souvislosti s povinností nosit ochranu dýchacích cest (Mimořádné opatření).

Tentokrát je výkad velmi problematický. V některých ohledech si jednotlivá ustanovení písmen v Usnesení navzájem odporují a Usnesení se v této souvislosti stává v podstatě nepochopitelným. Dle našeho názoru tedy není možné za současné textace Usnesení připravit relevantní výklad skutečně povolených činností.

Usnesení omezuje provoz sportovišť v čl. II odst. 3 tak, že:

  1. sportovními svazy organizované profesionální a amatérské soutěže se konají bez přítomnosti diváků,
  2. ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení, taneční studia, posilovny a fitness centra) je možné provozovat pouze individuální sporty a přítomno v jeden čas může být nejvýše 10 osob, s výjimkou sportovní činnosti ve školách či školských zařízeních a vysokých školách, kde to krizová opatření umožňují,
  3. pro výkon sportovní činnosti a přípravy na ni, kterou provádí osoby v rámci výkonu zaměstnání, výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti jako přípravu pro sportovní akce konané v rámci soutěží organizovaných sportovními svazy, a sportovní akce platí, že:
  • pro vnitřní i venkovní přípravu může na jedné sportovní ploše být 1 tým nebo 1 skupina dlouhodobě se společně připravujících sportovců,
  • pro příchod a odchod ze sportoviště, používání šaten, sprch a toalet jsou nastavena režimová opatření,
  1. pro výkon sportovní činnosti a soutěží amatérských sportovců organizovaných sportovními svazy a přípravy na ně platí, že:
  • pro vnitřní přípravu může na jedné sportovní ploše být 1 tým nebo 1 skupina dlouhodobě se společně připravujících sportovců, nejvýše však 10 osob,
  • sportovat venku mohou na jedné sportovní ploše nejvýše 2 týmy nebo 2 skupiny,
  • pro příchod a odchod ze sportoviště, používání šaten, sprch a toalet jsou nastavena režimová opatření,
  1. pro výkon rekreačního sportu platí, že
  • vnitřní sportoviště lze využít nejvýše v počtu 10 osob a zároveň nejvýše 1 osoba na 15 m2,
  • sportovat venku mohou na jedné sportovní ploše nejvýše 2 týmy nebo 2 skupiny,
  • pro příchod a odchod ze sportoviště, používání šaten, sprch a toalet jsou nastavena režimová opatření,
  1. provoz fitness center je umožněn v jejich vnějších i vnitřních prostorech při dodržování rozestupů minimálně 2 metry mezi osobami; ve vnitřních prostorech může být přítomna maximálně 1 osoba na 15 m2 vnitřní plochy, a skupinové aktivity lze provozovat maximálně v počtu 10 osob; pro šatny, sprchy a toalety provozovatel nastaví režimová opatření; individuální trénink musí být konán v minimálních odstupech 2 metry, s výjimkou vzdálenosti mezi zákazníkem a trenérem.

Provoz bazénů je pak v Usnesení upraven vlastním režimem, a to čl. II odst. 4, dle kterého provoz a používání umělých koupališť (plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení včetně saun, solárií a solných jeskyní, pokud se nejedná o poskytování zdravotních služeb poskytovatelem zdravotních služeb, tak, že ve venkovních prostorech může být nejvýše 50 osob a ve vnitřních prostorech může být přítomna maximálně 1 osoba na 15 m2 vnitřní plochy, skupinové aktivity lze provozovat maximálně v počtu 10 osob, saunové ceremoniály a provoz parní sauny jsou zakázány.

Shora uvedené Usnesení je však ve vztahu ke sportu nelogické, matoucí, v některých ohledech si navíc jednotlivá ustanovení písmen navzájem odporují a Usnesení se v této souvislosti stává v podstatě nepochopitelným. Dle mého názoru tedy není možné ze současné textace Usnesení připravit relevantní výklad skutečně povolených činností.

A. Sportoviště

Pravidla týkající se sportu jsou v čl. II odst. 3 Usnesení rozdělena do jednotlivých „kategorií“ pod písmeny a) – f). Dle této systematiky jsou si tedy pravidla postavena na roveň a nelze tak dovozovat, že by např. pravidla pod písm. a) nebo b) měla přednost před pravidly uvedenými pod písm. d) nebo f). Nastavená pravidla by tak měla být vzájemně slučitelná, což však není případ Usnesení. Např. pravidlo uvedené pod písm. b) jasně stanoví, že ve všech vnitřních sportovištích (Usnesení obsahuje poměrně široký, a navíc demonstrativní, výčet uvažovaných vnitřních prostor staveb) je možné vykonávat pouze individuální sporty, když v jeden čas může být přítomno nejvýše 10 osob. Pokud by toto pravidlo mělo být jakýmsi obecným pravidlem, ze kterého by byly následně vyjmenovány určité výjimky např. k profesionálním sportovcům – písm. c), či neorganizovaným sportovcům – písm. e), pak by systematika Usnesení byla postavena jinak, neboť by takové výjimky měly být zařazeny do „podbodů či odrážek“ k takovému obecnému pravidlu. Takto však Usnesení postaveno není, avšak právě s přihlédnutím ke všem následujícím pravidlům – písm. c) – f) lze konstatovat, že dochází ke stanovení pravidel odlišných od písm. b).

„Speciální“ pravidla pak platí pro následující skupiny:

  1. Profesionální sportovci – písm. c): příprava na vnitřním i venkovním sportovišti max. 1 tým nebo 1 skupina dlouhodobě se společně připravujících sportovců, tedy individuální i kolektivní sport bez stanovení maximálního počtu osob.
  2. Amatérští organizovaní sportovci – písm. d): příprava na vnitřním sportovišti max. 1 tým nebo 1 skupina dlouhodobě se společně připravujících sportovců maximálně však 10 osob, na venkovních sportovištích na jedné sportovní ploše nejvýše 2 týmy nebo 2 skupiny bez maximálního omezení počtu osob, tedy individuální i kolektivní sport.
  3. Rekreační neorganizovaní sportovci – písm. e): na vnitřních sportovištích maximálně 10 osob a současně maximálně 1 osoba na 15 m2 vnitřní plochy, na venkovních sportovištích nejvýše 2 týmy nebo 2 skupiny bez maximálního omezení počtu osob, tedy individuální i kolektivní sport.
  4. Fitness centra – písm. f): ve vnitřních i venkovních prostorech rozestupy 2 m, uvnitř maximálně 1 osoba na 15 m2 vnitřní plochy a skupinové aktivity maximálně v 10 osobách.

 

Dle mého názoru je nastavením výše uvedených „speciálních“ pravidel zcela vyčerpána množina sportovců. Lze si tedy jen těžko představit skupinu osob, na kterou by v takovém případě dopadla ta „obecná“ pravidla dle písm. b). Vzhledem ke skutečnosti, že však „obecná“ pravidla dle písm. b) (v podstatě všechna vnitřní sportoviště) jsou dána na roveň pravidlům „speciálním“ dle písm. c) – f) a jejich vzájemná slučitelnost je v podstatě nulová, pak nezbývá než se domnívat, že k dané problematice lze přistoupit pouze dvěma způsoby.

  1. Primárně je třeba naplnit „obecná“ pravidla nastavená dle písm. b), a tudíž veškerá pravidla pro jednotlivé kategorie dle písm. c) – f) ve vztahu k vnitřním sportovištím nelze v té části, která je v rozporu s pravidly obecnými, aplikovat.
  2. Každá kategorie dle písm. c) – f) bude činnost realizovat dle svých „speciálních“ pravidel, v důsledku čehož se pak (vzhledem k pokrytí celé množiny sportovců těmito „speciálními“ pravidly) k obecným pravidlům dle písm. b) vůbec nepřihlíží a jsou tedy nadbytečnými.

Byť ani jedna z variant není dle mého názoru správná a Usnesení by mělo být zcela přeformulováno tak, aby bylo jasné, zřejmé a pochopitelné, jsem názoru, že za dané textace je třeba se přiklonit k variantě druhé, tedy postupovat dle „speciálních“ pravidel pro jednotlivé kategorie, jelikož v opačném případě by naprosto ztratila smysl jejich existence a nebyl by žádný důvod, aby byla vůbec vytvářena.

Nejasná jsou rovněž i pravidla pro možné uspořádání amatérských soutěží organizovaných sportovními svazy na vnitřních sportovištích. Byť jsou tyto soutěže explicitně povoleny – čl. II odst. 3 písm. a) Usnesení, tak jejich faktická proveditelnost je v podstatě eliminována pravidly nastavenými Mimořádným opatřením.

B. Bazény

V případě režimu bazénu se domnívám, že jsou pravidla nastavena srozumitelněji. V případě venkovních bazénů je jasně dán počet 50 osob. V případě bazénů vnitřních jsou pak dány limity 2, a to:

  1. počtem osob v závislosti na vnitřní rozloze (1 osoba/15m2) a
  2. maximálním počtem osob při skupinové aktivitě – 10 osob.

Domnívám se, že ač to není v Usnesení explicitně uvedeno, je možné, aby v jeden čas bylo přítomno v prostorách vnitřního bazénu více skupin, a to až do naplnění maximální možné kapacity počtu osob na metr čtvereční vnitřní plochy. Například pokud bude kapacita bazénu vycházet na 35 osob (dle podmínky výše pod bodem a), pak mohou být přítomny 3 skupiny po 10 osobách (nebo 4 skupiny 9-9-9-8), přičemž je třeba zajistit taková organizační opatření, aby nedocházelo ke vzájemnému kontaktu mezi skupinami.

V dané souvislosti by tedy bylo namístě, kdyby tato část Usnesení obsahovala obdobné pravidlo, jako v případě sportovišť – „pro příchod a odchod ze sportoviště, používání šaten, sprch a toalet jsou nastavena režimová opatření“.

C. Ochrana dýchacích cest

Ve vztahu k povinnosti nosit ochranu dýchacích cest je pak Mimořádným opatřením nastaven následující režim. Z obecného zákazu jsou vyjmuti:

  1.  sportovci nebo cvičící osoby:
  • v době tréninku, cvičení, zápasu, soutěže apod. ve venkovních prostorech,
  • ve vnitřních i venkovních prostorech, jedná-li se o osoby v době sportovní činnosti a přípravy na ni konané v rámci soutěží organizovaných sportovními svazy, pokud konají tyto sportovní činnosti v rámci výkonu zaměstnání, výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti;
  1. osoby v prostorech vnitřních umělých koupališť, kterými jsou plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata a brouzdaliště, lázeňských a léčebných bazénů a saun.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že povinností nosit ochranu dýchacích cest není limitován pouze sport na venkovních sportovištích a na vnitřních sportovištích jen profesionální sport a bazény.

V návaznosti na matoucí textaci Usnesení a s přihlédnutím k pravidlům dle Mimořádného opatření je pak zřejmé, že byť Usnesení povoluje pořádání i amatérských soutěží organizovaných sportovními svazy, pak s přihlédnutím k povinnosti užívat na vnitřních sportovištích ochranu dýchacích cest i během sportovní činnosti je jasné, že výkonnostní amatérský sport na vnitřních sportovištích je de facto nerealizovatelný.

Závěry:

  1. Ve vztahu k Usnesení není možné činit žádné jednoznačné závěry.
  2. Z povinnosti nosit ochranu dýchacích jsou vyjmuti sportovci nebo cvičící osoby pouze na venkovních sportovištích. V případě vnitřních sportovišť platí výjimka pouze pro profesionální sportovce a bazény.

 

Článek byl aktualizován 19. listopadu 2020

V návaznosti na Usnesení vlády ze dne 16. 11. 2020 č. 1190 (dále jen „Usnesení 1190“) a č. 1192 (dále jen „Usnesení 1192“) sdělujeme Výkladového stanovisko JUDr. Daniela Viduny, LL.M. ve vztahu k činnostem České unie sportu, z. s.

Na základě Usnesení 1190 a Usnesení 1192 jsou s účinností od 18. 11. 2020 00:00 hod. do dne 20. 11. 2020 do 23:59 hod. stanoveny níže uvedené zákazy a omezení, a to jednak v souvislosti s volným pohybem osob (Usnesení 1190) a dále k zákazu či omezení provozoven, dalších zařízení a akcí (Usnesení 1192).

Oproti předchozím omezením dochází z hlediska sportu k jedné významnější změně, kdy je ze zákazu volného pohybu osob explicitně vyňat pobyt na venkovních sportovištích za následujících podmínek.

V důsledku Usnesení 1190 a 1192 pak tedy platí následující:

A. Profesionální sport

  1. Z hlediska volného pohybu osob platí výjimka pro účast na hromadných akcích, které jsou akcemi v důležitém státním zájmu nebo významným sportovním utkáním nebo soutěží. V této souvislosti pak platí, že o možnosti uskutečnění shora uvedených sportovních utkání a soutěží rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví, které dle čl. VI Usnesení 1190 stanovuje „závazné hygienicko-epidemiologické podmínky“ pro jejich konání. Národní sportovní agentura pak v této souvislosti doporučuje, aby jednotlivé subjekty žádaly o předmětnou výjimku ze zákazu (tj. možnost uskutečnit sportovní utkání nebo soutěž) jejím prostřednictvím.

 

  1. Z hlediska možného využití sportovišť pak stále platí výjimka ze zákazu stanoveného čl. I odst. 4 písm. g) Usnesení 1192[1], která se týká „sportovní přípravy, kterou provádí osoby v rámci výkonu zaměstnání, výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti jako přípravu pro sportovní akce konané v rámci soutěží organizovaných sportovními svazy, a sportovních akcí, které nejsou v souladu s bodem VI usnesení vlády ze dne 30. října 2020 č. 1113, vyhlášeného pod č. 444/2020 Sb., zakázány“.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že profesionální sportovci mohou vykonávat svou činnost neomezeně v rámci přípravy na soutěže organizované národními sportovními svazy nebo na akce povolené Ministerstvem zdravotnictví. Samotné konání soutěží a dalších sportovních akcí povoluje Ministerstvo zdravotnictví, kdy rovněž stanovuje hygienicko-epidemiologické podmínky.

Do předmětné výjimky pak pravděpodobně nespadají bazény, jelikož jejich režim je upraven samostatně v čl. I odst. 4 písm. h) Usnesení 1192, ve kterém nedošlo k rozšíření o shora uvedenou výjimku.

V návaznosti na shora uvedené je třeba definovat statut profesionálních sportovců. V této souvislosti budu pro tento výklad vycházet z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR ze dne ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 2 Afs 16/2011-78. V daném kontextu je pak třeba dojít k závěru, že se statut profesionálního sportovce vztahuje na každého, kdo vykonává sportovní činností výdělečnou činnost na základě smluvního vztahu bez ohledu na rozsah a výši výdělku. Tímto smluvním vztahem pak může být jak vztah pracovněprávní (pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti), tak vztah občanskoprávní, kdy je sportovní činnost vykonávána v režimu OSVČ.

B. Amatérský sport

Z hlediska sportování amatérských sportovců došlo k rozšíření výjimek, kdy jsou nově (vedle přírody a parků) explicitně uvedena i venkovní sportoviště, a to bez vnitřního zázemí venkovních sportovišť – čl. I odst. 4 písm g) Usnesení 1192. Z hlediska možného počtu společně sportujících pak Usnesení 1190 jasně říká, že na veřejně přístupných místech lze pobývat nejvýše v počtu dvou osob, s výjimkou:

  • členů domácnosti,
  • zaměstnanců vykonávajících práci pro stejného zaměstnavatele,
  • osob společně vykonávajících podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost,
  • osob, které společně konají činnost, ke které jsou povinny podle zákona, a je tuto činnost nezbytné konat ve vyšším počtu osob,
  • dětí, žáků a studentů při poskytování vzdělávání ve školách či školských zařízeních, a zachovávat při kontaktu s ostatními osobami odstup nejméně 2 metry, pokud to je možné.

Toto pravidlo je jasně aplikovatelné pro sportování v přírodě a parcích, jelikož se jedná o veřejně přístupná místa. Výkladová komplikace však může nastat v případě venkovních sportovišť, jelikož jejich „veřejná přístupnost“ se bude odvíjet od provozního řádu každého sportoviště. V případě, že venkovní sportoviště není veřejně přístupným prostorem, bylo by možné se domnívat, že onen limit dvou osob pro neveřejná sportoviště neplatí a lze tedy sportovat i ve vyšších počtech. Takový názor však nemá oporu jednak v mediálních výstupech a současně ani v tabulce protiepidemického systému (tzv. PES[2]), ze kterého lze dovodit, že limit 2 společně sportujících osob platí i pro venkovní sportoviště bez ohledu na jejich „veřejnost“ (viz PES – fialová skupina – 5). Dle dostupných informací však o počtu osob, které mohou společně sportovat na venkovních sportovištích, jedná Národní sportovní agentura s Ministerstvem zdravotnictví. Budou-li tedy pro venkovní sportoviště stanoveny jiné počty osob, bude taková informace obratem zveřejněna.

Závěry:

  1. Profesionální sportovci mohou vykonávat svou činnost na vnitřních i venkovních sportovištích v rámci přípravy na sportovní soutěže organizované národními sportovními svazy nebo na akce povolené Ministerstvem zdravotnictví.
  2. Samotné konání sportovních soutěží a sportovních utkání podléhá povolení ze strany Ministerstva zdravotnictví, které stanovuje hygienicko-epidemiologické podmínky pro jejich konání. O povolení se doporučuje žádat prostřednictvím Národní sportovní agentury.
  3. Profesionálním sportovcem je každý, pro koho je sportovní činnost výdělečnou činností na základě smluvního vztahu (pracovněprávní i OSVČ).
  4. Amatérští sportovci (organizovaní i neorganizovaní) mohou sportovat pouze v parcích a přírodě a na venkovních sportovištích, a to maximálně v počtu 2 osob s výjimkou členů domácnosti.
  5. Z povinnosti nosit ochranu dýchacích vyjmuti sportovci nebo cvičící osoby v době tréninku, cvičení, zápasu, soutěže apod.

[1] zákaz provozu a používání sportovišť ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení) a vnitřních prostor venkovních sportovišť, tanečních studií, posiloven a fitness center, s výjimkou tělocviku naprvním stupni základního vzdělávání v základních školách a v mateřských školách

 

Článek byl aktualizován 14. října 2020

V návaznosti na Usnesení vlády ze dne 12. 10. 2020 č. 1021 (dále jen „Usnesení“) sdělujeme Výkladového stanovisko JUDr. Daniela Viduny, LL.M. ve vztahu k činnostem České unie sportu, z. s.

Na základě Usnesení jsou s účinností od 14. 10. 2020 00:00 hod. do dne 03. 11. 2020 do 23:59 hod. stanoveny níže uvedené zákazy a omezení. Ve vztahu ke sportu dochází k zásadnímu omezení provozování sportovní činnosti.

Dle čl. I odst. 1 Usnesení jsou zakázány hromadné akce v počtu vyšším než 6 osob ve vnitřních prostorech staveb nebo ve vnějších prostorech, nejde-li o členy domácnosti, a to s výjimkou:

  • zaměstnanců vykonávajících práci pro stejného zaměstnavatele,
  • osob společně vykonávajících podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost,
  • osob, které společně konají činnost, ke které jsou povinny podle zákona, a je tuto činnost nezbytné konat ve vyšším počtu osob,

přičemž osoby účastnící se hromadné akce udržují odstup od osob, které nejsou účastníky této hromadné akce, alespoň 2 metry;

s tím, že:

  1. zákaz podle tohoto bodu se vztahuje i na bohoslužby a jiné náboženské obřady, slavnosti, taneční akce, spolkové akce, sportovní akce, přehlídky a ochutnávky,
  2. zákaz podle tohoto bodu se nevztahuje na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejnoprávních osob nebo osob zřízených zákonem, které se konají na základě zákona, a politických stran a hnutí, a to s účastí veřejnosti nepřevyšující 100 osob s tím, že mezi jednotlivými zástupci veřejnosti je rozestup alespoň 2 metry a každý z nich má určeno místo k sezení, na kterém se převážně zdržuje, a shromáždění podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, za podmínek podle bodu II/6,
  3. zákaz podle tohoto bodu se nevztahuje na účast na svatbě, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného partnerství, pohřbu a následné oslavě, resp. smuteční hostině, konaných nejpozději následujícího dne; pro účel oslavy podle tohoto písmene se zakazuje přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb pouze v čase mezi 00:00 hod. a 06:00 hod.,

Ve vztahu ke sportu je pak podstatný i zákaz definovaný v čl I. odst. 4, který platí pro:

  • provoz a používání sportovišť ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení) a vnitřních prostor venkovních sportovišť, posiloven a fitness center, s výjimkou tělocviku na prvním stupni základního vzdělávání v základních školách a v mateřských školách;
  • provoz a používání umělých koupališť (plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení včetně saun, solárií a solných jeskyní, pokud se nejedná o poskytování zdravotních služeb poskytovatelem zdravotních služeb.

Ze shora uvedeného tedy jednoznačně vyplývá úplný zákaz výkonu sportovní činnosti na vnitřních sportovištích bez ohledu na charakter sportovní činnosti (organizovaná, neorganizovaná, amatéři, profesionálové apod.).

Jedinou povolenou sportovní činností tak zůstává sportovní činnost venkovní, a to v maximálním počtu 6 osob, a to opět bez ohledu na charakter sportovní činnosti (organizovaná, neorganizovaná), avšak nevztahuje se dle mého názoru na profesionály (viz dále). Při této sportovní činnosti pak platí, že nemohou být využívány vnitřní prostory venkovních sportovišť (šatny, sprchy apod.). Dále je pak explicitně definováno, že skupina sportujících osob musí udržovat od jiných osob odstup minimálně 2 metry. Z této podmínky lze dle mého názoru dovodit možnost případného rozdělení venkovních sportovišť na sektory/dílčí sportoviště tak, aby vznikla fyzická překážka o šířce alespoň 2 metry mezi sportujícími skupinami (např. rozdělení hřiště na dvě poloviny, kdy uprostřed bude vymezen koridor o šířce 2 metry, přičemž bude každé z takto nově vzniklých sportovišť disponovat vlastním vstupem bez možnosti kontaktu s jinou sportující skupinou). V takovém případě pak na každém dílčím venkovním sportovišti může vykonávat sportovní činnost skupina max. 6 osob.

V návaznosti na prezentovaná mediáln

í tvrzení o tom, že dochází k omezení jak amatérského, tak profesionálního sportu, kdy i profesionální sportovci mohou na venkovních sportovištích trénovat maximálně v počtu 6 osob, musím konstatovat, že tento názor nesdílím.

Jak je uvedeno v čl. I odst. 1 Usnesení, jsou ze zákazu konání hromadných akcí v počtu vyšším než 6 osob ve vnitřních prostorech staveb nebo ve vnějších prostorech vyňati jednak zaměstnanci vykonávající práci pro stejného zaměstnavatele a dále i osoby společně vykonávající podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost. Tuto definici pak dle mého názoru profesionální sportovci jednoznačně splňují. Limit v oblasti profesionálního sportu pak tedy dle mého názoru nastává teprve v čl. I odst. 4 Usnesení, kde je definován zákaz využití vnitřních sportovišť a vnitřních prostor venkovních sportovišť (šatny, sprchy apod.), posiloven a fitness center.  Na venkovních sportovištích tedy dle mého názoru mohou profesionální sportovci nadále vykonávat svou činnost i v počtech vyšších než 6 osob.

Mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví ze dne ze dne 12. 10. 2020, které tvoří přílohu usnesení vlády ze dne 12. 10. 2020 č. 1024, byla nově s účinností ode dne 13. 10. 2020 od 0:00 hod. do odvolání nastavena pravidla týkající se povinnosti nosit ochranu dýchacích cest. Z hlediska sportu je pak významná výjimka stanovená v čl. I. odst. 2 písm. y) mimořádného opatření, kdy jsou z povinnosti nosit ochranu dýchacích vyjmuti sportovci nebo cvičící osoby v době tréninku, cvičení, zápasu, soutěže apod.

 

 

Závěry:

  1. Je stanoven úplný zákaz výkonu sportovní činnosti na vnitřních sportovištích, bez ohledu na charakter sportovní činnosti.
  2. Výkon sportovní činnosti na venkovních sportovištích je limitován počtem 6 osob (v případě neprofesionálních sportovců) a zákazu využití vnitřního zázemí (šatny, sprchy apod.), přičemž musí být zachován odstup minimálně 2 metry od jiných osob.
  3. Venkovní sportoviště lze rozdělit pomocí fyzických překážek na dílčí sportoviště tak, aby takto vzniklými dílčími sportovišti vznikly koridory o minimální šířce 2 metry, a byl zamezen kontakt takto sportujících skupin (max. 6 osob v každé skupině), a to jak při příchodu a odchodu (vlastní vstup na sportoviště), tak při výkonu sportovní činnosti.
  4. Profesionální sportovci mohou využívat venkovní sportoviště (bez vnitřního zázemí – šatny, sprcha apod.) i v počtu přesahujícím 6 osob.
  5. Z povinnosti nosit ochranu dýchacích vyjmuti sportovci nebo cvičící osoby v době tréninku, cvičení, zápasu, soutěže apod.

 

V návaznosti na Usnesení vlády ze dne 8. 10. 2020 č. 996 (dále jen „Usnesení“) sdělujeme Výkladového stanovisko JUDr. Daniela Viduny, LL.M. ve vztahu k činnostem České unie sportu, z. s.

Na základě Usnesení dochází s účinností od 12. 10. 2020 00:00 hod. do dne 25. 10. 2020 do 23:59 hod. stanoveny níže uvedené zákazy a omezení. Ve vztahu ke sportu dochází k zásadnímu omezení provozování sportovní činnosti

Dle čl. I odst. 1 Usnesení jsou zakázány hromadné akce v počtu vyšším než deset osob ve vnitřních prostorech staveb a v počtu vyšším než dvacet osob ve vnějších prostorech, nejde-li o členy domácnosti, a to s výjimkou:

 

  • zaměstnanců vykonávajících práci pro stejného zaměstnavatele,
  • osob společně vykonávajících podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost,
  • osob, které společně konají činnost, ke které jsou povinny podle zákona, a je tuto činnost nezbytné konat ve vyšším počtu osob,

přičemž tyto osoby udržují odstup od jiných osob alespoň 2 metry;

s tím, že:

  1. zákaz podle tohoto bodu se vztahuje i na bohoslužby a jiné náboženské obřady, slavnosti, taneční akce, spolkové akce, sportovní akce, přehlídky a ochutnávky,
  2. zákaz podle tohoto bodu se nevztahuje na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejnoprávních osob nebo osob zřízených zákonem, které se konají na základě zákona, a politických stran a hnutí, a to s účastí veřejnosti nepřevyšující 100 osob s tím, že mezi jednotlivými zástupci veřejnosti je rozestup alespoň 2 metry a každý z nich má určeno místo k sezení, na kterém se převážně zdržuje, a shromáždění podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, za podmínek podle bodu II/6, Z této textace se lze přiklánět k názoru, že do takové výjimky nespadají schůze a zasedání spolkových orgánů (což může v mnoha případech způsobit nemalé potíže pro chod jednotlivých spolků), nicméně za účelem odstranění veškerých pochybností byla ze strany ČUS zaslána na MZDR žádost o stanovisko k předmětné otázce a MZDR tento výklad stanoviskem ze dne 2.10. potvrdilo.

Ve vztahu ke sportu je pak podstatný i zákaz definovaný v čl I. odst. 2, který platí pro:

  • provoz a používání sportovišť ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení) a vnitřních prostor venkovních sportovišť, posiloven a fitness center, s výjimkou tělocviku na prvním stupni základního vzdělávání v základních školách a v mateřských školách;
  • provoz a používání umělých koupališť (plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení včetně saun, solárií a solných jeskyní, pokud se nejedná o poskytování zdravotních služeb poskytovatelem zdravotních služeb.

Ze shora uvedeného tedy jednoznačně vyplývá úplný zákaz výkonu sportovní činnosti na vnitřních sportovištích bez ohledu na charakter sportovní činnosti (organizovaná, neorganizovaná, amatéři, profesionálové apod.).

Jedinou povolenou sportovní činností tak zůstává sportovní činnost venkovní, a to v maximálním počtu 20 osob, a to opět bez ohledu na charakter sportovní činnosti (organizovaná, neorganizovaná, amatéři, profesionálové apod.). Při této sportovní činnosti pak platí, že nemohou být využívány vnitřní prostory venkovních sportovišť (šatny, sprchy apod.). Dále je pak explicitně definováno, že skupina sportujících osob musí udržovat od jiných osob odstup minimálně 2 metry. Z této podmínky lze dle mého názoru dovodit možnost případného rozdělení venkovních sportovišť na sektory/dílčí sportoviště tak, aby vznikla fyzická překážka o šířce alespoň 2 metry mezi sportujícími skupinami (např. rozdělení hřiště na dvě poloviny, kdy uprostřed bude vymezen koridor o šířce 2 metry, přičemž bude každé z takto nově vzniklých sportovišť disponovat vlastním vstupem bez možnosti kontaktu s jinou sportující skupinou). V takovém případě pak na každém dílčím venkovním sportovišti může vykonávat sportovní činnost skupina max. 20 osob.

Závěry:

  1. Je stanoven úplný zákaz výkonu sportovní činnosti na vnitřních sportovištích, bez ohledu na charakter sportovní činnosti.
  2. Výkon sportovní činnosti na venkovních sportovištích je limitován počtem 20 osob a zákazu využití vnitřního zázemí (šatny, sprchy apod.), přičemž musí být zachován odstup minimálně 2 metry od jiných osob.
  3. Venkovní sportoviště lze rozdělit pomocí fyzických překážek na dílčí sportoviště tak, aby takto vzniklými dílčími sportovišti vznikly koridory o minimální šířce 2 metry, a byl zamezen kontakt takto sportujících skupin (max. 20 osob v každé skupině), a to jak při příchodu a odchodu (vlastní vstup na sportoviště), tak při výkonu sportovní činnosti